Jdi na obsah Jdi na menu
 



Přehled ústav
- v čes zemích • dubnová (1848) •březnová (1849) • únorová (1861) prosincová (1867) • Prozatímní
ústava (v čs. 1918) • Ústavní listina ČSR (1920) • Ústava 9. května (1948) • ú. ČSSR (1960) • ú. ČR
(1993)
- ústava je právním výrazem trvání států→ souvisí náš ús. vývoj s existencí různých st. útvarů na
našem územ( (1848-1918-Habsburská monarchie,Československo-1918-1992, Čr)
etapy vývoje
I. etapa
-r. 1848 byla revoluce→zrušení absolutistického režimu,25.4 48 vyhlášena 1. oktrojovaná
rakouská ústava (tj. vyhlášena rozhodnutím císaře a neschválena říšským sněmem→neplatila)
- Frant. Josef I. vyhlásil další oktrojovanou ústavu → pak znovu obnoven absolutismus a byla
zrušena březnová ústava
- r.1860- Říjnový diplom-zrušení absolutismu a vyhlášena únorová ú(3.oktrojovaná)
- mezníkem bylo přijetí prosincové ú. r 1867-6 zákonů(uzákonění říšské rady, všeobecná práva,
zřízení říšského soudu, nezávislost moci soudní, ..)
- rozšířování volebního práva- r 1907 vyhlášeno všeobecné rovné hlasovací právo je pro muže
II. etapa
- po * ČSR došlo v listopadu ke schválení Prozatimní ú-upravovala činnost prezidenta a vlády
- řádná ú byla schválena 29.2 1920 – vzorem jí byla ústava FR (dali přdnost systému
parlamentnímu, před prezidentským který je byl v USA)
-ú CŠR složena z preambule,10 článků uvozovacího zákona,ústavního dokumentu-z 6 hlav se 134
paragrafy
- zákonod. moc představovalo Národní shromáždění- složené z PS (300 posl/na 6 let,aktiv právo
od 21 let, pasivní od 30 let)
- a Senátu(150 sen/na 8 let,aktivní právo od 26
let, pasivní od 45 let)
→ obě komory voleny poměrn systémem,byly rozpustitelné
- hlavou státu byl prezident, volen na 7 let PS a Senátem (vyjímku TGM, který byl 4x za sebou)
- jmenoval velvyslance, vyhlašoval válečný stav, vrchním velitelem branné moci, právo rozpustit
parlament, udělit milost, podával NS zprávy o stavu republiky
- jakýkoliv úkon prezidenta potřeboval spolupodpis odpovědného člena vlády
- z jeho fce ho nebylo možno odvolat, v případě že nemohl fci vykonávat převzala to za něj vláda
- vláda odpovědna PS, která ji mohla vyslovit nedůvěru(zásada parlamentního syst)
- r 1918- zrušeny šlechtické výsady a nastolena rovnoprávnost žen
- konec československé suverenity znamenal a Mnichovská dohoda z 29-30.9 1938→v prosinci pak
došlo k likvidaci demokracie , byl schválen ústavní zákon, který dával právo vládě nahradit zákony
zákonnými opatřeními a prezidentovi pravomoc vydávat dekrety
- def rozklad republiky byl dovršen p vyhlášení Protektorátu a Slovenského štátu(14-16.3 1939)
- v srpnu 1944 vyhlásil E.Beneš obnovení ústavního pořádku- zákony v předešlé době prohlásil za
neplatné. do října 45 mohl vydávat dekrety
- r 1948- moc ve státě převzala KSČ
- dalším mezníkem byla ú 9.května 1948- znamenala * SNR,omezení vlastnictví, plánovanou
ekonomiku
- v r 1960 byla vyhlášena socialistická ú ČSSR- ve 4 čl si komunisté pojistili vedoucí postavení
- Federální shromáždění bylo složeno ze Sněmovny lidu a Sněmovny národů
- po r.1989- výrazné změny v našem ústavním systému- odstraněn 4 čl, naplnění základních práv a
svobod, ..
III. etapa
– 1.1 1993 nabyla účinnosti Ústava ČR

4. Politický systém První republiky
- r. 1918- Národní výbor přijal zákon k založení ČSSR→ na základě pomoci exilové skupny vedené
TGM(dále Štefánik,Beneš)
- byla vytvořena 1 . vláda- Kramářova
- hlavou státu byl TGM
Základní principy politického systému
- samostatné československo se vyvíjelo od počátku jako demokratická země s republikánským
zřízením
- Masaryk prosazoval americký prezidentský model- ale kompromisem nakonec byla parlamentní
demokracie
- 29.února 1920 byla přijata ústava namísto té provizorní → oddělení mocí z v a s
- zrušení šlechtických titulů, ochrana menšin, náboženské a politické svobody
Zákonodárná moc
-představovalo Národní shromáždění(parlament)- složené z PS (300 posl/na 6 let,aktiv právo od
21 let, pasivní od 30 let)
- a Senátu(150 sen/na 8 let,aktivní právo od 26
let, pasivní od 45 let)
→ obě komory voleny poměrn systémem,byly rozpustitelné
- PS mohla vypovědět důvěru,nedůvěru vládě a měla poslední slovo v zákonodárném procesu→
měla větší pravomoci než Senát
- Senát fungoval jako poradní jednotka
- parlament měl výkonnou i zákonodárnou moc- později přenesena výkonná moc na vládu
- byl centrem politické moci jen formálně- v praxi se moc soustřeďovala v exekutivě (do rukou
prezidenta a vlády) a mimoparlamentních mocenských centrech
→ jedním z nich tzv Pětka- představitelé 5 nejmocnějších stran (- Agrární strana, Československá
sociálně-demokratická strana, Socialistická strana, Národní demokracie a Lidová strana.)
- byla vedena Antonínem Švehlou (byl premiérem)
Výkonná moc
- hlavou státu byl prezident, volen na 7 let PS a Senátem, jen 2x za sebou (výjimku TGM, který byl
4x za sebou)
- měl rozsáhlé kompetence
- jmenoval velvyslance, ratifikace mezinárodních smluv, , právo suspenzivního veta-s
připomínkami mohl parlamentu vrátit zákony, vyhlašoval válečný stav, vrchním velitelem branné
moci, právo rozpustit parlament, udělit milost, podával NS zprávy o stavu republiky
- jakýkoliv úkon prezidenta potřeboval spolupodpis odpovědného člena vlády
- z jeho fce ho nebylo možno odvolat, v případě že nemohl fci vykonávat převzala to za něj vláda
- vláda-odpovědna PS, která ji mohla vyslovit nedůvěru→ pak musela podat demisi do rukou
prezidenta (zásada parlamentního syst)
- kolektivní org- skládající se z předsedy, náměstků, a členů vlády
- usnášení schopná byla pokud přítomna nadpoloviční většina ministrů
• První československý prezidentem Tomáš Garrigue Masaryk.
•První premiér Karel Kramář (do 8.července roku 1919)
•Ministr financí Alois Rašín (zavražděn v roce 1923)
• Ministr zahraničí Edvard Beneš
· Ministr vojenství Milan Rastislav Štefánik (zahynul 4.května roku 1919)
· Druhým československým prezidentem Edvard Beneš (zvolen v roce 1935)
Soudní moc
- základním článkem byla 4-stupňová soustava civilních a trestních soudů
- sestávaly se z okresních s
krajských s
vrchních s
Nejvyššího ústavního soudu v Brně
- v ústavě byl zakotven i Ústavní soud- org pro ochranu ústavnosti
a soud Volební- pro volební záležitosti
a Nejvyšší správní soud- přezkoumával zákonnost rozhodnutí správních org
- dále ještě existovaly vojenské, pracovní, a rozhodčí soudy
Veřejná zpráva
- většinou převzato z rakouské zprávy
- základními články samosprávy byly obce – ob zastupitelstvo, rada, starosta a komise
politické okresy
země- odebrána jim zákonodárná pravomoc
- 1. velkým zásahem do veř z bylo přijetí tzv. župního zákona v r 1920- původně navržené kraje
byly přejmenovány na župy→ nakonec v českoslov bylo 21 žup- vykonávaly vnitřní správu celého
státu
- župní úřady byly podřízené přímo ministerstvu vnitra měly pod sebou okresní úřady
- dále zákon zaváděl okresní úřady- v čele okresní náčelník, okr výbory, ok komise
→ nakone župní zákon v česku nebyl zrealizován, je na Slocensku
- v letech 1927-28 vyvrcholila další správní reforma
- základní jednotkou se staly 4 země- česká, slovenská moravskoslezská, a podkarpatskoruskánávrat
k zemskému zřízení – v každé zemi zřízen zemský úřad- v čele zemští prezidenti
- pod nimi okresy, nad nimi ministerstva

 

Vývoj stranického systému
- kořeny * sahají do 2.pl 19.st→ již existovaly sociální podmínky pro * pol stran
- obyvatelstvo se rozdělilo na 2 pol. komunity – českou a německou
- původní struktura stranického systému byla jednoduchá- za každou zemi Koruny české byl každý
z národů zastoupen jednou pol stranou
- ono etnické rozdělení bylo zachováno až do odsunu sudetských Němců
- v roce 1921 * jednotná celostátní Komunistická strana Československa
- nejsilnějším polit subjektem se stala Republikánská strana zemědělského a malorolnického
lidu(agrárníci)- hájili zájmy venkova
- po * pol krize v r 1920 byla založena tzv.Pětka- politici 5 hlavních stan rozhodovali o polit
orientaci země
- * Sudetoněmecké strany předznamenaly zánik stranického systému v českých zemích
- po r 1935 byla nejsilnější stranou ČSR→ přesto nemohla sestavit vládní kabinet
- po Mnichovské krizi v r 1938 se rozpadl stranický systém na zbývajícím území čs
Hlavní polit strany a jejich představitelé
- nejsilnější stanou byla strana agrárníků
- Sudetoněmecká stran- úzce spolupracovala s něm NSDAP a pokusila se o puč
Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu
(strana agrární)
- krom parlamentních voleb v roce 1920 byla nejsilnější stranou.
- Významným představitelem se stal A. Švehla, dále M. Hodža, J. Malypetr, F.Udržal, R.
Beran
- Po úmrtí Švehly se strana rozdělila na dvě křídla: 1) křídlo protibenešovské, proněmecké a
autoritářské 2) křídlo probenešovské.
Československá sociálně-demokratická strana dělnická
(ČSDSD),
· Jeden z klíčových subjektů celého spektra, český socialismus fundamentem
· prvorepublikového režimu, člen Druhé internacionály (vystoupila 25.10. 1938)
· V prvních volbách (1920) se stala nejsilnější stranou, tento úspěch již nezopakovali.
· Představitelé: Vlastimil Tusar, Rudolf Bechyně, G. Habrman, A. Hampl, F. Tomášek
· V roce 1921 se od ní odštěpila Komunistická strana Československa
Československá strana národně socialistická (ČSNS)
• Důraz na revoluční cíle, boj s politickým oportunismem, odstranění vykořisťování, sociální
rovnost a spravedlnost…
• Představitelé: V. Klofáč, J. Stříbrný (do 1926), E. Beneš
• Snaha o sjednocení ČSNS a ČSDSD od poloviny 30. let narážela na osobní zájmy
Československá strana lidová
· byla zaměřena na zdůrazňování křesťanské solidarity, odmítání materialismu a požadování
sociální spravedlnosti a respektování práv národnostních menšin.
· Představitelé: Jan Šrámek, B. Stašek, M. Hruban, J. Dostálek
Československá strana národně demokratická (ČSND)
• Strana všenárodní, demokratická a pokroková, za odluku církve od státu, náboženská
svoboda, antisocialismus
• Představitelé: K. Kramář, A. Rašín, V. Dyk
• r. 1935 před volbami koalice Národní sjednocení s Národní ligou a Národní frontou
Komunistická strana Československa (KSČ)
• vznikla odštěpením od ČSDSD (1921).
• Byla radikální levicovou stranou.
• Představiteli se stali nejprve Bohumír Šmeral a později Klement Gottwald, dále K. Kreibich,
A. Zápotocký, J. Šverma.
• Od r. 1921 sekcí Třetí internacionály
Slovenské strany
· Hlinkova slovenská ľudová strana, rozvíjela především myšlenku svébytnosti
slovenského národa. Představitel Andrej Hlinka, dále J. Tiso, V. Tuka
· Slovenská strana národná a rolnická
po volbách 1920 kooperace s agrárníky, r. 1922 splynutí, část strany však pokračovala jako
Slovenská národní strana
Německé strany
Deutsche National-Sozialistische Arbeitepartei (DNSAP), její pokračovatelkou byla
Sudetendeutsche Heimatsfront a od roku 1935 Sudetendeutsche Partei (SDP)
· německé strany odmítaly spolupracovat a požadovaly právo Němců na sebeurčení.

 

Ústava= nejvyšší a základní zákon státu
- Ostatní zákony a předpisy s ní musí být v souladu
-Je to soubor základních právních norem, které jsou závazné pro všechny orgány a občany daného
státu
- Ústava upravuje formu a druh státu, obsah státní moci, rozdělení a výkon státní moci a základní
práva a povinnosti občanů.
Hlavní prameny ústavního práva v ČR jsou ústavní zákon č.1/1993 Sb. Ústava České
republiky, která byla přijata 16.prosince 1992 Českou národní radou a nabyla účinnosti 1.ledna
1993, a Listina základních práv a svobod č. 2/1993 Sb., která je podle článku č.3 ústavy součástí
ústavního pořádku České republiky.
- Ústava ČR může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony, přičemž ústava nepřipouští
změnu podstatných náležitostí demokratického právního státu
-K hlasování o Ústavu ČR se požaduje souhlas 3/5 většiny všech poslanců a 3/5 většiny přítomných
senátorů.
Ústava ČR se skládá z preambule a 113 článků, rozdělených do 8 hlav.
Preambule se skládá z úvodních prohlášení, kde se hlásíme k evropanství, k právnímu státu,
k československé státnosti, základním lidským právům a stanovují se základní cíle českého státu.
Hlava I. obsahuje Základní ustanovení
Charakterizuje Českou republiku jako svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát
založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Vymezuje zásady našeho demokratického
státu a politického systému, státní moc a poměr občana k této moci či lidská práva. Hovoří se v ní i
o hranicích státu, hlavním městě a státních symbolech (velký a malý státní znak, státní barvy, státní
vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna)
Hlava II.-IV stanovuje pravomoci nejdůležitějších státních orgánů podle principu dělby moci na 3
složky (na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní)
Hlava II. se zabývá mocí zákonodárnou neboli legislativou
Zákonodárná moc v ČR náleží parlamentu. Parlament je tvořen dvěma komorami, a to
Poslaneckou sněmovnou a Senátem.
Poslanecká sněmovna má 200 poslanců, kteří jsou voleni poměrným způsobem na dobu 4
let. Poslanecká sněmovna je dolní komorou a má větší zákonodárnou moc. Aktivní volební právo je
od 18 let a pasivní od 21 let.
Senát má 81 senátorů, kteří jsou voleni většinovým způsobem na dobu 6 let. Každé 2 roky
se volí třetina senátu. Senát je teda horní komorou. Aktivní volební právo má od 18 let a pasivní od
40 let.
Nikdo nemůže být současně členem obou komor parlamentu.
Na poslance a senátory se vztahuje tzv.poslanecká imunita, což znamená, že poslanec ani
senátor nemůže být trestně stíhám bez souhlasu komory,jejíž je členem. Odepře-li komora souhlas,
je trestní stíhání navždy vyloučeno.
Každý poslanec má právo dotázat se na něco vlády a vláda mu musí do 30 dnů odpovědět.
Tomuhle se říká tzv.institut interpelace. Poslanci tak mohou zasahovat do výkonné moci.
Hlava III. upravuje moc výkonnou neboli exekutivu, kteřá je tvořena vládou a prezidentem.
Prezident je hlavou státu, volí ho Parlament na společné schůzi obou komor na dobu 5 let.
Prezidentem republiky může být zvolen občan, který je volitelný do Senátu. Nikdo nesmí být
zvolen více jak 2x za sebou. Prezidenta navrhuje 10 poslanců nebo 10 senátorů. Prezidentem je
zvolen kandidát, který získal nadpoloviční počet hlasů všech poslanců i nadpoloviční počet hlasů
všech senátorů. Prezident nemůže být trestně stíhán, pouze pro velezradu a to před Ústavním
soudem na základě žaloby Senátu.
Prezidentské pravomoce:
· zastupuje stát navenek
· jmenuje a odvolává předsedu vlády a členy vlády
· svolává zasedání Poslanecké sněmovny a rozpouští ji
· je vrchním velitelem ozbrojených sil
· jmenuje generály,soudce, prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, členy Bankovní rady
České národní banky a další významné funkcionáře ČR
· může opouštět a zmírňovat tresty, udělovat amnestie
· má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního atd.
Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci, skládá se z předsedy vlády, místopředsedů a
ministrů.Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně. Předsedu vlády jmenuje prezident a na jeho
návrh se jmenují i ostatní členové. Počet členů vlády není nijak předepsaný.Člen vlády nesmí
vykonávat činnost neslučitelnou s výkonem jeho vládní funkce (např.podnikat).V rámci vládní
výkonné moci je zakotveno i státní zastupitelství pro zastupování veřejné žaloby.
Hlava IV. vymezuje moc soudní, tvořenou Ústavním soudem a soustavou soudů.
Soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy. Funkce soudce není slučitelná
s funkcí prezidenta republiky, člena Parlamentu ani s jakoukoli funkcí ve veřejné správě. Soustavu
soudu tvoří Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní soudy, krajské soudy a
okresní soudy.
Ústavní soud se skládá z 15 soudců, volených na 10 let. Ostatní soudci jsou voleni na dobu
neurčitou.Ústavní soudce by měl být bezúhonný, volitelný do Senátu, mít vysoškolské právnické
vzdělání a nejméně 10 let praxe v právnickém povolání. Ústavní soud mimojiné rozhoduje o zrušení
zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem.
Hlava V. zavádí nezávislou kontrolní moc v podobě Nejvyššího kontrolního úřadu, který vykonává
kontrolu státního rozpočtu a hospodaření se státním majetkem. Prezidenta a víceprezidenta
Nejvyššího kontrolního úřadu jmenuje prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny.
Nynějším prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu je od roku 2005 František Dohnal.
Hlava VI. hovoří o ústřední bance státu – České národní bance.
Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Zajišťuje měnovou politiku státu, je
to taková „banka bank“. Je to banka státní, nadřazená komerčním bankám. Její prioritou je plnění
státní služby, ne zisk. V jejím čele stojí guvernér Zdeněk Tůma.
Funkce České národní banky:
· může stahovat a doplňovat peníze do oběhu
· určuje základní ekonomické podmínky poskytování úvěru
· kontrolní funkce-dozor nad bankovním prostředím
Hlava VII. vymezuje územní samosprávu a členění státu
ČR se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které
jsou vyššími územními samosprávnými celky. ČR se dělí na 14 krajů a v čele kraje stojí vždy
hejtman.
Hlava VIII. uvádí přechodná ustanovení v souvislosti s očekávaným zahájením činnosti Senátu a
rozdělením Československa
Listina základních práv a svobod se skládá ze 44 článků, rozdělených do 6 hlav.
Listina základních práv a svobod je nedílnou součástí ústavního pořádku ČR, není sice
formálně označena jako ústavní zákon, ale jako k takové se k ní přistupuje.Vznikla na podkladě
Všeobecné deklarace lidských práv, přijaté a vyhlášené Valným shromážděním OSN v roce 1948.
Hlava I. vymezuje obecná ustanovení.
Lidé jsou svobodní a rovní. ČR se řadí mezi demokratické právní státy, které nezacházejí se
svými občany libovolně, ale respektují přirozená zákl. lidská práva a svobody bez rozdílu na
pohlaví, rasu, barvu pleti, jazyk, víru, náboženství atd..
Hlava II. vymezuje Lidská práva a základní svobody
Hlavu II lze rozdělit na 2 části: Základní lidská práva a svobody a politická práva.
- Základní lidská práva a svobody zaručují člověku důstojnost v základních oblastech jeho života,
např. právo na život (což vylučuje trest smrti), osobní právo (každý může činit, co není zákonem
zakázáno), svoboda pohybu, pobytu, myšlení, svědomí, náboženského vyznání, vědeckého bádání a
umělecké tvorby, právo vlastnit majetek a právo dědění majetku atd.
- Politická práva vytvářejí pro občany možnost účastnit se veřejného politického života, ochranu
v rovině občanské a veřejné, např. svoboda projevu, právo na informace, petiční právo,
shromažďovací právo, právo sdružovat se, právo volit atd.
Hlava III. vymezuje Práva národnostních a etnických menšin, ty chrání před diskriminací,
násilným tlakem většinového národa a před násilnou asimilací, např. právo na všestranný rozvoj
vlastní kultury, právo na vzdělání v mateřském jazyku a jeho používání v úředním styku.
Hlava IV. vymezuje Hospodářská, sociální a kulturní práva, ty garantují jistou úroveň života, která
pro jednotlivce znamená důstojnou existenci a umožní mu rozvíjet svou osobnost, např. právo na
svobodnou volbu povolání a právo podnikat, právo sdružovat se v odborových organizacích, právo
na stávku, právo na odměnu za práci a uspokojivé pracovní podmínky, právo žen, mladistvých a
zdravotně postižených na zvýšenou ochranu zdraví při práci, právo na důchodové a sociální
zabezpečení, právo na ochranu zdraví,právo na vzdělání, právo na příznivé životní prostředí atd.
Hlava V. vymezuje Právo na soudní a jinou právní ochranu , to zajišťuje korektnost a spravedlnost
soudního jednání, aby byla vyloučena justiční zvůle, např. možnost domáhat se svého práva u
nezávislého a nestranného soudu, právo obviněného odpeřít výpověď, právo na obhajobu, právní
pomoc, právo na veřejný proces bez průtahů, presumpce neviny, nikdo nesmí být dvakrát souzen za
totéž.
Hlava VI. Vymezuje Ustanovení společná

 

Prezident ČR.
- je volen oběma komorami Parlamentu
- v 1. kole volby je nutno dosáhnout nadpoloviční většinou v obou komorách, 2. kolo- volba mezi
kandidátem, který měl nadpoloviční většinu v senátu a s tím, který měl nadpoloviční většinu v PS
- max . 3 kola
- prezident skládá slib do rukou předsedy PS
- musí to být občas starší 40 let
- leden 1993(do 2003)- zvolen poslední československý prezident Václav Havel-symbolem
protikomunistického odporu(pronásledován, vězněn)
- je hlavou státu a z výkonu své fce není nikomu odpovědný
- během svého fčního období nemůže být odvolán
- volen na 5 let, max 2x
- reprezentuje ČR navenek, symbolizuje vnitřní a vnější svrchovanost státu
- pravomoci vykonává v součinnosti s vládou nebo samostatně
• samostatně(nepotřebuje kontrasignaci člena vády)- jmenuje odvol. členy vlády, přijímá jejich
demisi, jmenuje soudce Ústavního soudu, předsedu
nejvyššího soudu, prezidenta NKÚ,v krizových situacích má
právo rozpustit PS, členy Bankovní rady ČNB
- vrací Parlamentu zákony(vyjma ústavního z)=p suspensivní
veto
- může zastavit trestní řízení,
• ústavní pravomoci(potřebuje kontrasignaci předsedy vlády)
- vykonává je s předsedou vlády
- patří sem: ratifikace mezinárodních smluv, jmenování
soudců, vyhlašování voleb do Senátu a PS
- výkon fce velitele ozbrojených sil- vydává rozkazy
- má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu
Českoslovenští a Čeští prezidenti
1918–1935: Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937)
1935–1948: Edvard Beneš (1884–1948)
1938–1939: Emil Hácha (1872–1945)
1939–1945: Emil Hácha, tzv. státní prezident
Edvard Beneš (1938–1945 v exilu)
1948–1953: Klement Gottwald (1896–1953)
1953–1957: Antonín Zápotocký (1884–1957)
1957–1968: Antonín Novotný (1904–1975)
1968–1975: Ludvík Svoboda (1895–1979)
1975–1989: Gustáv Husák (1913–1991)
1989–2003: Václav Havel (* 1936)
2003 - : Václav Klaus (* 1941)

 

vláda= nejvyšší org výkonné moci
- skládá se z předsedy vlády, místopředsedů, ministrů
- úřad vlády sídlí ve Strakově akademii v Praze na Malé straně
- její postavení vymezuje Ústava ČR, zejména hl. 3
- musí jí být PS vyslovena důvěra(většinou)
- vláda jmenovaná 9.1.2007 – tvořena koalicí KDU-ČSL,ODS,SZ
opoziční smlouva
= na jejím základě si 2 nejsilnější strany rozdělí státní úřady, a ta která vyhraje parlamentní volby
má právo sestavit vládu
- k přijetí usnesení vlády je třeba souhlasu nadpoloviční většiny
- fakticky směr politiky vlády určuje předseda
- odpovědna PS
- vyslovení nedůvěry- nadpoloviční přítomnost všech poslanců,a proti vládě jako celku)ne konkr
osoby)
úkoly: koordinace činností jednotlivých ministerstev
základní otázky vnitřní politiky→podání návrhu zákona o státním rozpočtu
účast na schvalování mezinárod. smluv
organizace vnější bezpečnosti a obrany státu
vydává vládní nařízení
navrhuje zákony

 

Parlament- má 2 komory-PS (200poslanců, na 4 roky)
- do roku 1992 byla Českou národní radou
- dolní komora parlamentu
- Senát (81 senátorů, každé 2 roky/ 1/3 )
- poprvé zvolen 1996
- areál Valdštejnského paláce
- nelze být členem obou komor
- obě komor zřizují výbory a komise a volí svého předsedu a místopředsedy
- PS může zřídit vyšetřovací komisi→ k vyšetření veřejného zájmu, návrh musí poddat nejm 1/5
poslanců
- usnášení schopné jsou komory za přítomnosti 1/3 členů
- k přijetí usnesení – nadpoloviční většina přítomných poslanců,příp senátorů
- 3/5 většina(kvalifikovaná) posl, senátorů je nutná k : přijetí ústavního zákona, schválení
mezinárodní smlouvy
- zasedání PS,S řídí předseda(/místopředseda) dané komory
- poslanci, senátoři se mohou sdružovat podle pol. příslušnosti do frakcí, tzv. posl. a senátor
klubů→spolupracují s vládou
-PS musí zřídit mandátový, organizační,imunitní,petiční, rozpočtový, volební výbor
- S- organizační, mandátový, imunitní výbor
→ předsedy jsou poslanci či senátoři
→ předsedou org výb je předseda příslušné komory
org výb- koordinuje činnost komory, rozhoduje o zasedáních
- ústřední fcí parlamentu je kontrola vlády (vyslovuje jí důvěru)
- souhlas obou komor vyžaduje schvalování ústavních zákonů, zákonů o volbách, volba prezidenta,
vyslání ozbrojených sil
Senát rozhoduje sám o jmenování ústavních soudců, o ús. žalobě na prezidenta republiky
pro velezradu
zákonodárci: mohou užívat náhrady výdajů(jízdné, ubytování v Praze)
zdarma veřejná hromadná doprava
nárok na náhradu platu svého asistenta
Ps- může být rozpuštěna prezidentem→ pak přísluší S přijímat zákonná opatření ve věcech, které
nemohou být odloženy ( a pak to schválí nová PS)
Volby do Sněmovny
- poměrný systém, volby probíhají ve volebních krajích
- hlasovací lístky 3 dny předem musí mít voliči u sebe
hlasování: volič hlasuje osobně
Volby do Senátu
- většinový systém voleb probíhá v 81 obvodech→v každém obvodě získá jeden kandidát
nadpoloviční počet hlasů (když nezíská, tak do 6 dnů se koná 2.kolo, kde se rozhoduje mezi 2)

 

Soudní moc
- obecné soudnictví- tvořeno 4 stupňovou soustavou soudů
• okresní- 86
• krajské- 8
• vrchní- 2 (Olomouc,Praha)
• Nejvyšší soud- Brno
- v součastné době v ČR neexistují specializované soudy (dříve vojenské,obchodní)
OKRESNÍ
- rozhodují většinu občanskoprávních a věcí trestních sporů
KRAJSKÉ
- odvolací instance pro okresní soudy
- rozhodování v některých specializovaných otázkách- např. autorská práva
- dále řeší z trestního práva závažné trestní přestupky (vražda)
VRCHNÍ
- odvolací inst. soudů krajských
NEJVYŠŠÍ
- rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích(dovolání)
- předsedové jsou jmenováni ministrem spravedlnosti, na dobu neurčitou, kdykoliv můžou být
odvoláni
- každý místopředseda odpovídá za určitý úsek soudnictví(trestní, obchodní, správní)
Nejvyšší soud
- předseda, místopředseda Nejvyššího soudu je jmenován prezidentem
předsedkyně NS- Iva Brožová
místopředseda NS- Pavel Kučera
- předsedové jednotlivých kolegií(trestní, občanskoprávní,obchodní)- jmenovaní předsedou NS
- vykonavateli soudní moci jsou soudci- rozhodují buď samostatně a nebo v tříčlenných senátech
= profesionálové, které jmenuje prezident za kontrasignace předsedy vlády (jen u NS nepotřebuje
kontras)
- celkem jich je kolem 2 600
- na soudech nižších stupňů je vysoký podíl žen (60%)
kdo může být soudcem- úplné VŠ právnické vzdělání
složení justiční zkoušky
min 25 let
odvolání soudce-pouze při rozhodnutí kárného soudu za-trestný čin, při dosažení 65 let
Soudy po r 1989- potýkaly se s přetížeností→ řešily spory týkající se sporů o restituce
→ mnoho soudců odešlo do soukromé sféry
→ chybělo materiální vybavení (výp. technika, málo
prostor)
→od justice studenty odrazovaly malé platy soudců
- začátkem 90. let se to začalo měnit
OMBUDSMAN
= veřejná ochránce práv
- nestranná , nezávislá osoba volená Parlamentem, která z vlastní iniciativy prošetřuje, nebo na
základě stížnosti, prošetřuje činnost státní správy

 

Ústavní soud
= soudní orgán kontroly ústavnosti
- sídlí v Brně
- tvořen 15 soudci- jmenováni prezidentem a souhlasem Senátu
- soudci jmenováni na 10 let , a po tuto dobu jsou neodvolatelní (jen pokud spáchá něco co je
zásadně v rozporu s posláním soudce úst. s.)
- v čele stojí předseda a 2 místopředsedové
soudce- bezúhonný občan, který je volitelný do S
vysokoškolské právnické vzdělání- min 10 let pracoval v právnické povolání
- 1 ú. soud byl zřízen po přijetí ústavy v roce 1993
pravomoci
- kompetence mu účinně dovolují se postavit jak moci výkonné, tak zákonodárné, a může
ovlivňovat praxi obecných soudů
- rušení zákonů, podzákonných předpisů(vyhlášky) pro jejich protiústavnost
- možnost podat návrh Ústavnímu soudu na zrušení zákona má prezident, 41 poslanců, 17 senátorů
– návrh na zrušení podzákonných předpisů pro jejich protiústavnost- vláda, 25 poslanců, 10
senátorů,ombudsman, minstr vnitra..

 

OBCE- základní územní samosprávné celky
- komunální i státní správa mají své kořeny v 19.st v habsburské monarchii
obce= základní územní samosprávné společenství občanů
- je jich kolem 6 500
- vykonává samostatnou působnost, přenesenou působnost(jedná jako vykonavatel státní správy)
- při výkonu samostatné působnosti je vázána pouze zákonem
- při výkonu přenesené působnosti je vázáná zákonem, směrnicemi vyšších orgánů státní správy
např. obec vydává obecně závazné vyhlášky(samostatná působ), nařízení (přenesená působnost)
Orgány obce
• zastupitelstvo
- rozhoduje o nejzávažnějších věcech – územní plán, rozpočet,
- volí a odvolává starostu, místostarostu
- počet členů zastup je závislí na velikosti obce
»u malých – od-9 členů
» obce nad 150 000 obv- 35-55
- Praha má 70 zastupitelů
- volí se poměným systémem, jednou za 4 roky
• rada obce
- výkonný orgán obce ve věcech které patří do samostatné působnosti obce
- tvoří: starosta, místostarosta …
- 5 -11 členů(nesmí přesahovat 1/3 počtu zastupitelstva)
- nevolí se tam kde je počet zastupitelů menší než 15
• starosta
- zastupuje o navenek
- volen zastupitelstvem z jeho řad
- musí být občan ČR
• obecní úřad
- v čele starosta, a ve větších obcích tajemník
- vykonává úkoly, které mu uložila rada nebo zastupitelstvo, či usměrňuje org a zřízení, které si
obec zřídila
- v přenesené působnosti je o ú podřízen krajskému úřadu
14. KRAJE- vyšší územní samosprávné celky
- samostatná a přenesená působnost
- právní předpisy v rámci samostatné působnosti( obecně závazné vyhlášky krajů)přenesené
působnosti(nařízení krajů)
- mají řadu kompetencí v oblasti: dopravy, zdravotnictví, školství..
- Praha je zároveň obcí i krajem
- kraje jsou různorodé(lidnatost, rozloha)
Orgány
• zastupitelstvo kraje- rozpočet, rozvoj územního obvodu, majetkoprávní transakce kraje
- má možnost podat Parlamentu návrh zákona
- voleno poměrným volebním systémem s 5% omezovací klauzulí
- kandidatura nezávislých není možná
• rada kraje
- výk org v samostatné působnosti
- tvoří ji hejtman, zástupce hejtmana…
• hejtman
- zastupuje kraj navenek
- může být odvolán zastupitelstvem
• krajský úřad
- plní úkoly v samostatné působnosti uložené zastupitelstvem
- vykonává přenesenou působnost
- tvoří jej ředitel, zaměstnanci kraje
- člení se na odbory, oddělení, sekretariát hejtmana, sekretariát ředitele
Volby
- 1 do krajů byly r 2000
- volby poměrným zastoupením
- volební období kraj zastupitelstev je 4 leté
- počet zastupitelů v krajů 45-65
- kandidují pol. strany a hnutí, ne nezávislí
- volič volí kandidátku, s max 4 preferenčními hlasy
(pokud kandidát získá více jak 10% preferenčních hlasů, posouvá se na 1. místo )
Bývalé okresy
- existovaly od r. 90-2003, 76 okresů
- v čele stál přednosta → řídil okresní úřad
- nejdůležitější z fce byl dozor nad správní činností obcí
- jejich kompetence přešli na ► obce s pověřeným o ú
► obce s rozšířenou působností- „malé okresní ú“

 

Po roce 1992- nastoupil trend konsolidace stran→došlo ke snižování počtu stran
- 97- narušení konsolidace hospodářskými a politickými otřesy a rozštěpením ODS
→ zasažen a finančním skandálem(přijímala od firem které se účastnily pruvatizace sponzorské
dary)
- v roce 1998 – předčasné volby do PS→ změna vlády
-vítězem a jedinou vládní stanou se stala ČSSD(předseda V.Špidla, ale předsedou
vlády stále Zeman)
- Senátní volby v roce 1998- vyhrála je 4koalice(KDU-ČSL, US,ODA,DUnie)
- r 2002- volby do PS- vyhrála je ČSSD(30%),ODS(25%),KSČM,Koalice,Nezávislý,SZ
- nejnižší volební účast (58% voličů)
- nárůst podpory KSČM → počet komunistických poslanců se 2x
Hlavní české pol. strany
OF(občanské fórum)
- * r 1989jako odpor proti komunistické moci
- fungovalo jako hnutí→ pak zvolen jako předseda V Klaus→ začal ho profilovat jako pravicové→
stalo se hnutím zahrnujícím 2 skupiny ODS a OH
- OF zaniklo jako takové r 1992
ČSSD
- má dlouhou tradici, až do 19st
- v r 48- byla násilně spojena s Komunisty
- z OF přechází do ní M.Zeman→ v 1993 se stal předsedou
- v 1998 vítězí v předčasných volbách-uzavírá s ODS opoziční smlouvu=* jednobarevná menšinová
vláda ČSSD, tolerovaná ODS→Zeman premiérem
- r 2001- nový předseda strany Špidla
- pl stran levého středu→usiluje o uplatnění principů svobody, demokracie, …
- prosazuje odpovědnost státu za zdravotní péči, vzděláni
- rychle se chtěla začlenit do EU, dříve podpořila v stup do nato
ODS
- liberálně konzervativní
- prosazuje politiku „volné ruky trhu“
- * r 1991 z OF
- V. Klaus předsedou (byl zde i Zieleniec)
- od r 98 je v opozici
– r 2002- předsedou strany M.Topolánek
KDU-ČSL
- cílem je svět ve, kterém žijí lidé vázaní vzájemnou solidaritou
- středopravice
- J. Lux, j. Kasal, C. Svoboda
- v r 2002 kandidovala ve sněmovních volbách s US-DEU v Koalici
- odpor vůči registrovanému partnerství
US-DEU
- požaduje více tržního hospodářství
- angažovala se ve prospěch urychlení privatizace bank
- nejmladší parlamentní stranou
-I.Piplip, J. Ruml, K.Kühnl
- ve 4koalici- (KDU-ČSL,ODA,DEU)
- pravicová strana
- hlásí se ke členství ČR v Nato a Eu
- org struktura- místní-okresní-krajská-republiková
– v r 2002 se sloučila s Demokraticku Unií (DEU)
KSČM
- pokračovatelka totalitní strany ČS
- politiku ovládala v letech 1948-1989
- je jedinou stran, která se od r 1989 nepodílela na vládě
- volí ji lidé, kteří nostalgicky vzpomínají na období před r 89
* v r 1921
- Grebeníček
- je pol trochu izolovaná→ ostatní strany s ní nechtějí moc spolupracovat
- antisystémovou stranou→ myslí si že dnešní pol systém dává demokracii a svobodu jen bohatým
apod.
- stavěla se proti vstupu do EU,NATO
- nejvyšším orgánem je sjezd
- základní organizace-okresní org-ústřední orgány
ODA
- * v r 1989
- kořeny v prostředí Charty 77, * jako jedna z polistopadových stran
- působila do r 91 v rámci OF
- J. Kalvoda, M. Žantovský
- její populárnost upadá

 

 

 

 

 

 

Vítejte na stránkách o chameleonech!

 Budu se Vám snažit podat ucelený pohled na to, jak moje příšerky žily a žijí. Třeba Vám to pomůže v rozhodování, zda-li si chamíka pořídíte či nikoliv.

 

Tyto stránky jsou věnovány mému úplně prvnímu zlověstnému ještěrákovi, který se zasloužil o to, že jsem chameleonům naprosto propadla.

Yoda (2006-2009) 

Obrazek 

Obrazek